|
Něco o psychice v agility (a nejen o ní) |
 |
 |
 |
|
Napsal uživatel Administrator
|
|
Psychická kondice je jistě důležitá v každém sportu, ale jistě se mnou budete souhlasit, že při činnostech, kde dochází ke kontaktu člověka se zvířetem, je tato stránka mnohonásobně zdůrazněna. Svému kolegovi, který s vámi trénuje na maratón nebo jízdu na kajaku jistě vysvětlíte, že dnes nemáte náladu na vtipy a prostě potrénujete ve svorném mlčení. Pokud hrajete volejbal, spoluhráči určitě pochopí vaše momentální problémy v práci a budou vás nějakou dobu tolerovat a omlouvat vaše nálady či spíše nenálady. Těžko ovšem vysvětlíte vašemu čtyřnohému miláčkovi, že dnes se má na tréninku obzvlášť snažit, protože vás vytočil dopoledne zákazník nebo se po vás v práci povozil šéf a vy tudíž nemáte náladu ani pevné nervy. Psi fungují dost bezpečně jako radary, takže je dost pravděpodobné, že v okamžiku , kdy přijdete naštvaně domů a zabouchnete dveře, vašemu psíkovi je jasné, že by vám měl jít z cesty. A to na něj nemusíte ani promluvit, velice dobře tuší, kde je problém. Každý člověk má někdy nějaké pracovní nebo soukromé problémy, tomu se nikdo z nás nevyhne. Jde ale o to, nepřenášet pokud možno své problémy a stresy na svého psa. Pokud patříte mezi prchlivější osoby a váš nadřízený vás vytočil zrovna v den, kdy chcete vyrazit na trénink se svým psem, raději pro jednou cvičení vynechejte. Je lepší netrénovat vůbec než zkazit několik měsíců tréninku neuváženým jednáním se psem. Jestliže jste schopní od osobních problémů se na tréninku oprostit nebo máte pejska, který je nezdolný optimista a toleruje vám vaše nálady vždy a všude, prosím, nic proti, směle na cvičák.
|
|
Celý článek...
|
|
|
Pořizujete psa na agility? |
|
|
|
|
Napsal uživatel Martina Podešťová
|
|
Když se agility začalo objevovat i v České republice, většina z nás tehdy začínajících začala trénovat s pejskem, kterého jsme pochopitelně původně na agility vůbec nepořizovali. Prostě se stalo, že jsme objevili bezvadný kynologický sport, který můžeme provozovat s jakýmkoliv psem, ať už mladším, starším, křížencem i čistokrevným, a tak jsme se do toho vrhli po hlavě. Teprve postupem času se agility vyvinulo (a vyvíjí se stále) a někteří ho začali provozovat i na vrcholové úrovni. Nechci tvrdit, že agility se nedá dělat pouze pro radost, a už vůbec se tenhle článek nemá tvářit jako propagace agility jako vrcholového sportu , to v žádném případě. To, jestli chce někdo dělat agility (nebo jakýkoliv jiný sport) vrcholově, je pouze a jedině jeho věc a každý si musí uvědomit všechny výhody a rizika tohoto rozhodnutí. Tenhle článek bude o tom, jak si vybírat štěně pro agility vhodné a čeho se raději vyvarovat.
|
|
Celý článek...
|
|
Jak a kdy začít cvičit agility |
|
|
|
|
Napsal uživatel Martina Podešťová
|
|
Cvičit agility může každý pes, pokud je to zvířátko zdravé a motivovatelné (odměnou, hračkou nebo pamlskem, to už je jedno). Je úplně jedno, kolik je pejskovi let, jestli má nebo nemá průkaz původu a také nezáleží na tom, je-li to pes nebo fena. Jsou samozřejmě plemena a jedinci k výcviku agility vhodnější, existují i pejsci, které lze označit za méně vhodné. Například bude-li cvičit anglický baset, i když zdravím prolezlý, nikdy nebude moci intenzivně trénovat a závodit, prostě z důvodu fyzických dispozic, či spíš indispozic. Najde se samozřejmě mnoho dalších plemen, která nelze označit za vhodná k výcviku agility, přesto nikdo netvrdí, že tuto kynologickou disciplýnu nemohou provozovat. Vždy záleží na přístupu konkrétního jedince a je čistě na psovodovi, aby svého čtyřnohého kamaráda nadměrně nepřetěžoval. Prostě četnost cvičení, jeho délku a náročnost je nutné přizpůsobit psovi, se kterým pracujeme. Každý pes je jiný co do temperamentu a kondice, záleží také samozřejmě hodně na jeho věku.
|
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|
|
O agility
